Nejen.vHumpolci.CZ
[MAPA
   [Registrace][Login]
 

Humpolec

[Přidat text / foto / odkaz ]     [Humpolec na mapě]
 

Text: Průmyslové a živnostenské podnikání na Humpolecku

    [Reagovat] [<]
 

Město Humpolec zaujímá v českém průmyslu a obchodu zvláštní a v mnohém ohledu význačné místo. Řekněte Humpolec — ozve se vám sukno! Řekněte sukna a při vzpomínce na tento průmyslový výrobek vynoří se vám v mysli i jméno města Humpolce. Baťa dělá ve Zlíně boty a v Humpolci se vyrábějí sukna. To snad ví pomalu každé dítě!

Bez soukenického průmyslu a obchodů zasilatelských, které obstarávají částečně vývoz humpoleckých výrobků do světa, nelze si snad ani Humpolec mysliti. Nejen mysliti, ale také městu a jeho obyvatelstvu nebylo by možno žíti.

V každém druhém českém městě kvetlo kdysi staré soukenické řemeslo. Příslušníci jeho byli zámožní lidé. Časté hospodářské krise a technický pokrok zdecimoval jejich počet. V Humpolci se však přes všechny překážky řemeslo soukenické udrželo, přes to, že jinde byly podmínky pro tovární výrobu příznivější. Je z toho vidět, že nejen podmínky výrobní, ale i lidé, jejich houževnatost, vytrvalost, podnikavost, vůle a chtění jsou hybnou pákou podnikání a rozvoje v budoucnosti. Celkem nepříznivé podmínky, sdruženy se vším tím ostatním, vytvořují pro humpolecké podnikání živné podmínky výrobní, respektive nutně existenční. Dávají sílu, odvahu se bít, vydupat si posici pro svůj podnik a jeho rozvoj. Proto jest humpolecké soukenictví zdravé, dobře založené, nepředimensované, v rukou dobrých podnikatelů, kteří vyrostli vesměs z malých pomérů v závody, jež mohou býti v mnohém ohledu vzorem ostatnímu českému podnikatelskému životu.

Všechny humpolecké podniky vznikly z malých začátků. Otcové i dědové dnešních humpoleckých továrníků byli prostými soukeníky, kteří pílí, houževnatostí a vytrvalostí domohli se dnešního blahobytu. Tento vývoj, navazující na starou tradici a dávající možnost zdravého rozvoje od malých podniku k velkým a doplňování zaniklých podniků novými, jest umožněn jedině proto, že v městě Humpolci existuje starý cech soukenický. Počátky jeho se datují z polovice XVI. století. Dodneška se udržel a Společenstvo soukeníků hraje v humpolecké výrobě význačnou roli. To je další zajímavá skutečnost v podnikatelské práci v Humpolci. Společenstvo soukeníků umožňuje existenci malých a středních soukenických závodů. Za poplatek propůjčuje svým členům, soukeníkům, k použití společenstevní prádelnu, barevnu, sušírnu vlny, valchy soukenické a jiná výrobní zařízení, jež jsou majetkem společenstva.

Soukeník, zvláště začátečník, si koupenou vlnu v cechovní či společenstevní barevně vypere, obarví, usuší, potom doma namíchá, na svých, případně i na cizích strojích zpracuje a upřede, na vlastních stavech, hnaných elektrickou silou, utká, v cechovní valše zvalchuje a v tovární apretuře zapretuje. Prádelnu vlny, barevnu, valchu, apreturu může si soukeník postupně zařizovat podle potřeby a možností kapitálových a budovati tak soběstačný podnik výrobní, moderní továrnu soukenickou, vybavenou pomalu a vývojově veškerým zařízením výrobním. Cechovní podniky doplňují zatím jeho neúplné výrobní zařízení.

Před 60 až 70 lety byli soukeníci humpolečtí ve svém podnikání závislí na dodavatelích vlny. Ti jim dodávali vlnu a kupovali od nich hotové zboží. Byla to jakási směna suroviny za hotový výrobek. Na pohled pro soukeníka výhodná, peněžně však velmi nevýhodná. Zajištěný odbyt hotového zboží měl stinnou stránku v tom, že odběratel hotového výrobku, současně dodavatel suroviny, znal cenu suroviny — vlny, a proto i diktoval ceny hotového výrobku a vázal na další dodávku suroviny. Před 70 lety soukeníky založena Živnostenská záložna v Humpolci, nejstarší peněžní ústav na okrese, učinila této věci konec. Poskytnutím úvěru dala soukeníkům možnost neodvislosti od dodavatelů surovin. Tím byl dán základ zdravému podnikání v soukenictví humpoleckém.

Od ruční výroby postoupilo se k výrobě mechanické, tovární. Zmechanisování výroby, zdokonalení výrobních zařízení zmnohonásobilo výkon, množství vyrobených jednotek zvýšilo soutěž. Časté krise výrobní zdecimovaly počet soukeníků na dnešní jejich počet 27 výrobních malých, středních a větších podniků a továren, které jsou vybaveny celým zařízením výrobním.

Před mnoha lety bylo v Humpolci 300—200—100 soukeníků. V každém druhém domě rachotily dřevěné soukenické stavy. Vlna se sušila na slunci, na trávníku i na střechách nízkých domků a chalup, jichž střechy skláněly se až k zemi. Sukna se sušila na rámech na zahradách, valchovala se v poříčí řek a na potocích ve valchách, umístěných ve mlýnech. Dnes výroba se přestěhovala do moderních soukenických dílen. Tam už nerachotí svým tlumeným klapotem dřevěné soukenické stavy, ale uvítá vás hřmot, rachocení, kovový hukot železných stavů, řinkot strojů. Člunky létají s jedné strany stavu na druhou, že nestačíte sledovati jejich dráhu. Hbitě vyměňuje tkadlec potáče příze. Na vratidle natáčí se tkaný kus. Před vašimi zraky roste do délky, navinuje se do tlousťky. Vozíky selfaktorů narážejí, duní a řinčí na podlaze dílny. Vřetena vrčí svoji píseň práce v desítkách různých odstínů zvuku podle počtu vřeten, a jak rychle se příze na cívky natáčí. Vidíte jenom kmitání napnuté příze. Je to rozdíl oproti staré soukenické dílně, jejíž ukázku najdete v humpoleckém museu. Tehdy dřevěné stavy, zdobené řezbami, sloužily několika generacím rodu. Snovadlice, soukadlo, koník atd., to bylo celé zařízení primitivního provozu staré soukenické dílny. Tak po domácku klapaly stavy, zvolna se točily snovadlice, jak je uváděla v pohyb a rukou postrkovala snovačka, vrčelo soukadlo, narážely člunky a rachotily podnožky při tkaní suken.

A představíte-li si k tomu i prosté, postavou hřmotné staré soukeníky s originelními pohyby a oproti nim bystré, pohotové továrníky či moderní soukeníky dnešní doby, kteří jdou s duchem, času, poznáte ten rozdíl! Čas jsou peníze pro moderního podnikatele. Čas pro staré soukeníky neznamenal peníze. Tam bylo na vše dosti času. Vše šlo klidně, rozvážně, pomalu. Starý soukeník si nelámal hlavy, nepospíchal, vždyť ten jeho život byla denní zápřež od časného rána do pozdního večera. Jiná doba, jiný svět, jiní lidé jiné názory, jiný život, jiné podmínky a požadavky na život, jeho potřeby, štěstí a blahobyt.

Soukenická výroba humpolecká stojí nyní na výši doby. V Humpolci byl ve výrobě učiněn tak velký pokrok za posledních 10 - ba možno říci, 5 let, jako dříve za 20 či 30 let.

Od výroby pouze známých humpoleckých lodenů a hrubých a lepších suken civilních a vojenských látek pro dodávky státní, dráhy, poštu, železnice před 30 lety, přešlo se k výrobě módních látek oblekových a před několika lety i k výrobě látek z česané příze. V Humpolci se nyní vyrábějí téměř všechny druhy látek pánských a začínají se díti pokusy i s výrobou látek dámských. Mimo oblekové látky vyrábějí se i kabátové a raglánové druhy, látky žíněné, koňské houně, ložní přikrývky vlněné i prošívané, čapky — radiovky, specielní to výrobek největší humpolecké továrny Bratří Joklové, kteří před několika lety zřídili v Humpolci i prvou českou prádelnu česané příze, moderně vybavenou nejlépšími stroji a vzorně zařízenou.

Humpolec jest dnes po Brnu největším střediskem soukenické výroby v Čechách a na Moravě. Humpolecká výroba i obchod jsou ryze české, schopné rozvoje a mající spolehlivé, dobré a zkušené podnikatele, čerpající z tradice 400 let staré.

Pravidelný vývoj v uplynulých 20 či 30 letech ustálil počet výrobních podniků na dnešní stav 27 závodů a dal podnět vzniku dalších nových zasilatelských závodů soukenických, jež jsou vhodným a zdravým doplňkem soukenné produkce humpolecké. Zastupci a vzorníky zasilatelských domů humpoleckých přicházejí téměř do všech míst a samot našeho území, aby tam prodávali dobré humpolecké vlněné výrobky. Bystře vedená a dobře organisovaná reklama zasilatelských závodů humpoleckých byla v mnohém ohledu průkopníkem nových myšlenek reklamních a odbytových. Reklamě humpoleckých zasilatelských závodů v posledních 40—50 letech vděčí Humpolec a jeho průmysl za svoji známost ve světě a částečně i za velký rozvoj své výroby.

Prvé zasilatelské podniky humpolecké vzorkovaly jenom zboží vlastní výroby. Později doplňovaly kolekce i výrobky jiných soukeníků, aby výběr byl dokonalejší. Konečně byly přibírány do kolekce i vzorky látek jiné, nehumpolecké výroby. Postupem doby, zdokonalením výroby humpolecké, zaváděním nových druhů, nových jakostí a moderních vzorů, výběr humpoleckých zasilatelských závodů soustřeďoval se víc a více na výrobky humpolecké. Dnes se dá sestaviti z humpoleckých výrobků kolekce, která poskytne téměř dokonalý výběr všech druhů oblekových látek pánských. Nebylo by ani třeba jej doplňovati látkami jiného nežli humpoleckého původu. Spotřeba látek humpoleckých v humpoleckých zasilatelských závodech zajišťuje humpoleckým výrobcům značné procento odbytu přímo v Humpolci. Poptávka po nových druzích a nových jakostech se strany zasilatelských závodů vyvolává u humpoleckých výrobců pokusy o zahájení výroby nových druhů, nových jakostí a nových vzorů. Zasilatel stává se mnohdy nejen odběratelem, ale i poradcem výrobce, jistě ku prospěchu obou těchto podnikatelských skupin v Humpolci. Takto výroba i obchod soukenický, vtělený v zasilatelské závody v Humpolci, se krásně doplňují. Na 27 výrobců vlněných látek, na 50 zašilatelských závodů suknem s místními střižními obchody, celkem na 90 textilních podniků výrobních a obchodních dává obživu 90 podnikatelům, jejich rodinám a jejich početným zaměstnancům. Toto číslo nejlépe ukazuje, jak Humpolec jest městem soukenickým. Pak se nedivte, že Humpolec jest městem tak skrz naskrz soukenickým, že tam mají v kostele varhany soukenné píšťaly. Kdo tomu nevěří, nechať tam běží se o tom přesvědčit osobně!

Že i staří soukeníci v Humpolci rozuměli reklamě a byli schopni ve výrobě zvláštních výkonů, svědčí o tom tato skutečnost: roku 1872 vyrobila továrna tehdejší firmy Emerich Dítě v Humpolci, dnes již neexistující, počínajíc střiží vlny a končíc ušitím, během 7 a půl hodiny oblek na světovou výstavu do Vídně. Totéž opakováno roku 1879. Během 11 hodin byl vyroben a zhotoven z právě ostříhaných ovcí lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I.

Mimo soukenickou výrobu jsou v Humpolci i jiné průmyslové podniky. Moderní továrna na pletené zboží, vybavená nejmodernějšími anglickými stroji, výroba mýdla, perleťových knoflíků (exportní podnik), potřeb kuřáckých a psacích. Perleťářský průmysl byl dříve po domácku hojně na Humpolecká provozován.

Pily v městě Humpolci a na okrese zpracovávají dříví z lesů, jež na okrese humpoleckém zabírají jednu třetinu půdy. Družstevní lihovar v Humpolci a jiné na okrese zpracovávají nejvýznačnější plodinu horského kraje, brambory. Družstevní tírna lnu v Humpolci a několik jiných opět moderně stroji vybavených zpracovává druhou plodinu — len, četné mlýny na potocích a řece, mezi nimi parní v Humpolci, vymílají třetí hlavní plodinu -- žito. Kámen jest další surovinou, poskytující obživu lidem okresu humpoleckého. Velké žulové lomy ve Slavníči, majetek samosprávného okresu humpoleckého, zaměstnávají 300 dělníků a dodávají kámen dlažební, stavební a pomníkový. Panský pivovar, cihelny, výroba cementového zboží, nábytku a jiné drobnější podniky živnostenské jsou doplňkem obživy obyvatelstva města a okresu humpoleckého, kraje ryze českého.

Průmyslovému a živnostenskému, podnikání na Humpolecku zdar!

Rozhlas pro průmysl, obchod a živností v sobotu 25. května 1940 o 13.45 hod.

Oldřich Kocián (rozhlas 1940)
Vložil: wendigo (27. 2. 2005 16:03:18)
 
 
 Náhodný kolemjdoucí (visitor)
(c) 2003-7 Wendigo / vHumpolci.cz