Nejen.vHumpolci.CZ
[MAPA
   [Registrace][Login]
 

Naučná stezka 6

[Přidat text / foto / odkaz ]     [Naučná stezka 6 na mapě]
 

Text: Naučná stezka 6

    [Reagovat] [<]
 

Toto území je cenou lokalitou s pozůstatky těžby různých nerostů v průběhu minulých století.

Historicky vývoj dolování v nejbližším okolí Humpolce a to právě i v této lokalitě, můžeme rozdělit na tři období. Ve starším období (snad v době slovanského osídleni) zde bylo z náplavů v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Další rýžovistě se nacházela podél vodních loků ve směru Humpolec - Pacov. V druhém období (13.-14. století) zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Třetím úsekem dolování v této oblasti byl počátek 20. století, kdy zde krátce probíhala težba živce.

S nálezem zlata v náplavech v severní části území je postupně v průběhu několika staletí lokalita podrobena podrobnému průzkumu se snahou zjistit hlavní zdroj zlatonosného zrudnění. Středověcí horníci se tak pomocí zjišťovacích odkopů dostávají z ryžovisť k vlastní zlaté žíle. Na konci 13. století bylo dolováni zlata na Humpolecku již značně rozvinuté, neboť v roce 1252 v Humpolci přímo sídlí královsky mincmistr Jindřich. Mincovna zde zřejmě existovala až do roku 1300. S rozvojem těžby zlata a zjištění dalších lokalit s výskytem stříbra v pásmu mezi Humpolcem a Jihlavou tak vzrůstá význam i prosperita celého okolí. Vlastní těžba stříbra pokračuje na Jihlavsku až do konce 16. století. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na této lokalitě a na lokalitě Trucbába u Hněvkovic. Doba těžby však byla zřejmě omezena rozsahem zásob do období kratšího, než těžba stříbra v okolí. Odhadujeme, že zlato bylo dolováno pouze v období 13-14 století.

Zlatonosné zrudnění je největší na lokalitě "Štůly". Celkové pásmo zrudnění se zde vyvinulo v délce 500 m a je celé sledováno starými hornickými pracemi (včetně lokality "Štůly"). Zrudnění je vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlánu se sulfidy. Zrudnění má páskovanou, vtroušenou a ojediněle žilnou texturu. V dobývaném úseku dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah, zlata se pohybuje od 0,3 do 10,8 g/t. Velikost zrn keříčků ryzího zlata se pohybovala do 2-5 mm, ojediněle až do l cm.

V celém tomto úseku se dosud zachovaly terénní deprese po výkopových pracích, odvaly z vykopané hlušiny a dále v lokalitě "Štůly" vytesané zářezy.

Předpokládáme, že území starých prací je daleko rozsáhlejší, ale mimo les již byly veškeré stopy zahlazeny lidskou činností.

Text z tabule naučné stezky
Vložil: wendigo (9. 6. 2004 17:33:51)
 
Texty:
  • Texty:
    • Naučná stezka 6
Fotografie:
 
 Náhodný kolemjdoucí (visitor)
(c) 2003-7 Wendigo / vHumpolci.cz